@Ivan: na verzi asi tak moc záležet nebude, tam bude něco interně napříč verzemi (pokud tedy světem nekoluje jen jedna). Co si za ta léta vybavuji, tak jsem sem tam zahlédl poznámky lidí, co si hru užívali a v pohodě skrze ní prošli a přitom sami pohořely na jiných hrách, které přijdou pro změnu mě snadné (zkrátka v pohodě). Nějak se mi nechce věřit, že by osmička byla opravdu taková, jak se jevila mě.
Paradoxně Wizards and Warriors jsou stylem velmi podobné a přitom mi z pohledu vybalancování přijdou lépe zpracované a to včetně respawnu. Některé chování Wiz8, co jsem zažil, bych pochopil třeba v souvislsoti s nastavením obtížnosti na hard, ale to si hráč nastavuje proto, neboť ví, co činí a co to asi může přinést. Moc se mi nechce věřit ani teorii rozbitého importu, kdy hra ignoruje nastavení obtížnosti a automaticky bere hráče jako ostříleného veterána  .
Jinak ještě k těm Soulsovkám, protože se lehce dotknu Zaklínače 3 ... dokud jsem Dark Souls nezkusil, tak jsem přesně netušil, v čem ta škatulka Soulsovek spočívá. Ono nejde o reflexy nebo rychlost, jde o sžití se s buildem, pochopení jeho slabin a výhod, o paměť a silnou vůli. Zaklínač 3 v datadiscích používá bossfighty, které jsou občas proklínány za inspiraci v Soulsovkách, ale pocit z boje je přitom úplně jiný. Zkazit např. bossfight v DLC Srdce z Kamene znamená, že jste skutečně udlělali chybu v pohybu (ovládání), protože to ovládání postavičky je zcela plynulé a povely jsou prováděny ihned, takže to máte pevně v rukou. Přirovnal bych to k rozdílu mezi Diablem a Neverwinter Nights, v NWN taky nemůžete provádět všechny akce ve chvíli, kdy se zrovna vám zlíbí, ale musíte počítat s interními koly. |
. Asi by tomu nepomohlo, ani kdybych hrál W8 první, W&W mě prostě přesvědčily více, ostatně proto jsem si koupil i krabicovku. 
.
